Rok nula, 0, letopočet, era, epocha, časová osa, kdy začíná desetiletí - konec nesmyslům.

Jestliže debata o tomhle tématu je dobrý způsob, jak rozpoutat obrovskou hádku, je možná čas na ukončení těchto hádek.
Potká programátor astronomku na procházce s kočárkem a ptá se jí:
Kolik má malý roků? Nula, odpoví.
Kolik má pololetí? Nula.
Kolik má čtvrtletí? Nula.
Kolik má měsíců? 0
Kolik má týdnů? 0
Kolik má tedy dnů? Šest celých a 248 tisícin dne.
A jsi si jistá? Počítáš to od jedné nebo od nuly?
A nebylo chytřejší zeptat se kolik mu je?

Každých deset let stále dokola řeší lidé otázku "Kdy začíná desetiletí?".
Podle odkazu O2) tvrdil astronom Geoff Chester pro The New York Times v roce 2019, že „Neexistuje žádná absolutně platná pravda“.
Já, František Sousedík tvrdím, že tomu tak není, že absolutně platná pravda naprosto jednoznačně existuje.
Stačí se pořádně zamyslet a uvědomit si, co je to letopočet (éra), epocha, narození, odkud kam plyne čas. Stačí přesně rozlišovat mezi nulou, která je klasickým rozhraním; mezi "nulou" jíž astronom v 18. století nazval vložený rok a nulou, která je obyčejnou matematicky bezvýznamnou frází.
Pak je ještě velmi vhodné umět napočítat do dvou tisíc, tisíce, sta, deseti a nakonec zjistíte, že stačí umět napočítat jen a pouze do jedné.
Ano, chápete má slova naprosto přesně. Tvrdím, že ten nesmysl s nulou dokázal některým lidem tak zatemnit uvažování, že neumí napočítat do jedné.
Taky by bylo vhodné, kdyby si profesor a kurátor sbírek astrofyziky v americkém Muzeu přírodní historie, Mordecai-Mark Mac Low, astronom Geoff Chester a novinář(i) deníku The New York Times, nepletli padesátá léta s šestým desetiletím. Protože dvacátá léta začala 1. ledna 2020, ale třetí desetiletí (třetí dekáda tohoto století), o němž je řeč v titulku článku, začalo až 1. ledna 2021.

V článku Kdy tedy doopravdy aneb několik astronomických úvah o konci tisíciletí (O12), autor Zdislav Šíma na str. 37 uvádí "Stanovíme-li takto počátek letopočtu", jenže podle mého názoru počátek letopočtu stanovil tehdy papež dle návrhu, který předložil Dionýsius. Tak je to používáno více než pětset let a nikdo pana Šímu nežádal, aby provedl nějakou změnu v počítání let.
Dále uvádí: "Jenže takto zavedený pořádek v počítání roků pro účely výpočtů skřípe,a to dost."
A já říkám: "Přesně tak to má být, tak to má skřípat, když se počítají hrušky s tramvajemi. Přesně takto se vždy v historii letopočet zaváděl. Možná by panu Šímovi a jemu podobným neškodilo nastudovat si význam slova letopočet či éra.

V článku Trampoty s počítáním letopočtu, aneb tento rok není v tomto roce (O3), autor Jiří Grygar uvádí, že křesťanský letopočet nezná žádný rok nula. Nikde však neuvádí, co přesně tím myslí (365 dnů, počátek/rozhraní, matematicky bezvýznamnou frázi).
Z následujícího textu: "Zatímco tachometr zcela nového auta je při sjetí vozu z výrobní linky nastaven přesně na nulu", se lze domnívat, že má na mysli počátek (rozhraní). Je to taky jediné logické řešení.
Ovšem z následujícího textu: "náš letopočet byl na počátku nastaven na jedničku, jelikož v té době nikdo nebral nulu jako rovnoprávné celé číslo, na rozdíl od desítky, stovky či tisícovky (jak známo, existují římské číslice I, V, X, L, C, D a M, ale rozhodně žádná římská nula)", lze seznat, že autor se nezamyslel pořádně a už vůbec ne podruhé.
Letopočet byl pochopitelně na počátku nastaven na nulu. Ostatně se lze rozumně domnívat, že tak začínají všechny letopočty. I můj, Váš, autorův a taky Ježíšův.
Už slyším autora, jak se bouří: "Co to je za ignoranta, oni přece neměly žádný znak pro nulu.". Ale pokud se zamyslí pořádně, třeba i podruhé a taky nad pojmy letopočet, epocha a narození Krista, on na to přijde.
Tento mnou uvedený fakt autor potvrzuje a svůj výše uvedený text vyvrací, o dva odstavce níže textem: "Počátek našeho letopočtu je tedy onen předěl mezi 31. prosincem r. -1 a 1. lednem r. +1. Od tohoto okamžiku se pak dají počítat uběhlá desetiletí, století a tisíciletí. Odtud plyne, že první století našeho letopočtu skončilo 31. prosincem r. 100 a první tisíciletí 31. prosincem r. 1000 (tehdy také skončilo 10. století).".
Pokud tedy autor tvrdí, a já s tím souhlasím, že 1. století AD skončilo 31. 12. AD 100 a začalo 1. 1. AD 1, pak musel pochopitelně letopočet začít nulou a nikoli jedničkou. Protože 100 - 100 = 0. Kdyby letopočet započal jedničkou muselo by 1. století končit o rok později, tedy 31. 12. AD 101. Protože 101 - 100 = 1.
Ještě mám k autorově článku jednu malou připomínku tak trochu mimo výše uvedené téma. Jan Pouč ve své práci tvrdí, že král Herodes zemřel roku AD 1 před Velikonocemi a Dionysius Exiguus určil rok narození Ježíše správně (O38 a O39).

V článku Kdy začíná třetí tisíciletí? (Astronomický versus historický letopočet) (O4), se autor Jan Simmer ptá: "Jak vlastně vznikl náš letopočet a jak se stalo, že nezačíná rokem 0?". Ani tento autor neuvádí, co tím myslí. Z celého článku lze dovodit autorovu nekritickou fascinaci tím, co udělal francouzský astronom Jacques Cassini a neschopnost pochopit, proč to Cassini udělal. Nelze tedy dovodit jinak, než že měl na mysli rok s rozměrem, tedy rok o délce 365 dnů. Autor však vychází z nesmyslu, ale staví na něm vše ostatní. Nenastudoval si nebo správně nepochopil významy pojmů: letopočet, epocha, plynutí času atd.
Autor uvádí: "Francouzský astronom Jacques Cassini se nezabýval datem Kristova narození, ale uvědomil si, že vynecháním roku 0 vznikla závažná chyba ...", Cassini si uvědomil naprosto něco jiného, k žádnému vynechání roku 0 (365 dnů) nedošlo a závažná chyba je pouze v autorově mysli.
Dále autor uvádí: "Omyl vznikl právě tím, že v našem letopočtu je vynechán rok 0. Proto Cassini v roce 1740 navrhl, aby rok 1 před Kristem byl označován jako rok 0, jemuž by předcházel rok –1 (minus první) atd. Letopočet podle Cassiniho dostal přívlastek „astronomický“.". Zde autor dokazuje, že vůbec nepochopil proč k tomuto omylu dochází. Cassini velmi dobře věděl, proč k tomuto omylu dochází. Věděl, že tento omyl je naprosto zákonitý a důvodně předpokládám, že velmi zvažoval, jak onen vkládaný rok nazve. Možná kdyby jej nazval prostě "vložený rok" nebylo by dnes tolik pomýlených lidí.
Když tedy autor uvádí: "Pokud tedy přijmeme předpoklad, že křesťanská éra začíná rokem narození Krista, tj. rokem 0 astronomického letopočtu, pak 21. století a 3. tisíciletí začalo už na Nový rok 2000. Názor, že prvním rokem křesťanského letopočtu je rok 1, je podložen jen formální skutečností, že v historickém letopočtu tomuto roku nedopatřením předchází rok 1 před naším letopočtem.", je jasné, že nemůžeme přijmout nesmyslný předpoklad. Až autor, a jemu mnoho podobných, pochopí, že letopočtu (jako takovému) nikdy nic nepředchází, pak se možná pořádně zamyslí.
Trochu zajímavá, oproti zbytku článku, je úvaha ve druhém odstavci: "Křesťanský letopočet nám říká, kolik let v určitém roce od Kristova narození uplynulo. Z toho vyplývá, že v roce 1 se Kristus nenarodil, nýbrž měl první narozeniny (viz Vesmír 77, 664, 1998/12). Skutečným začátkem křesťanské éry je proto rok předcházející roku 1, který by měl být označen jako rok 0.", a to proto, protože jsem se u jiných autorů obdobných nesmyslů s takto zajímavou myšlenkou nesetkal. Přesto musím autora zklamat. Existuje právě jeden jediný okamžik, pro který není tato myšlenka pravdivá. No a my právě cca 1500 let uvažujeme při počítání let s tím, že se Ježíš Kristus právě v tomto okamžiku narodil, ačkoliv to stěží bude fakt.

Česká astronomická společnost ve svém tiskovém prohlášení číslo 13 vydala článek Kdy začíná nové milénium? Autorem je Jaroslav Soumar. Analyzuji jen 2. stránku (O5). Autor obrazně ječí rok 0, rok 0, rok 0, obdobně jak dnes a denně slýcháme: očkovat, očkovat, očkovat. Přitom si nenastudoval nebo správně nepochopil významy pojmů: letopočet, časová osa, epocha, plynutí času, proč a co to Cassini udělal, atd.
Autor se ptá: "Co ale s roky předcházejícími roku 1?" a od začátku odstavce píše o letopočtu. Co to tedy vlastně hledá? On nepochopil význam slova letopočet? Copak někdo hledá někoho před prvním např. ve sportu? Což je tak těžké pochopit, že když je něco první, tak je to první? Cožpak se někdo z vás u svého dítěte ptá kolik roků mělo to dítě před narozením? Kdyby Beda Ctihodný věděl, jaký udělá dnešním učeným lidem zmatek v hlavě, tak by nejspíše slova: "před Vtělením Páně", nikdy nepoužil.
Autor dále píše: "Protože nula tedy známa nebyla, nemohl být rok předcházející roku 1 označen jako rok 0 ...", ale nikde nám nevysvětluje, proč bychom se měli zabývat jakýmsi předcházejícím rokem.
Dále autor uvádí: "roky kolem přelomu letopočtu takto: ... , 2 př. n. 1., 1 př. n. 1., 1 n. 1., 2 n. 1., ...", ale jaký přelom letopočtu? Letopočet žádný přelom nemá.
A dále autor uvádí: "Ve stínu toho je v občanském životě nevýznamný a nepoužívaný astronomický letopočet, který má rok nula, takže podle něj je desetiletí završeno již rokem 9, a tedy 3. tisíciletí začne o půlnoci z 31 . 12. 1999 na 1. 1.2000.". A to je absolutní nesmysl. Astronomické počítání let opravdu obsahuje rok o délce 365 dnů s označením 0 (nula), ale k uvedeným závěrům to stejně nevede.

V článku Kristus se narodil 7 let před Kristem (O6), autor Jiří Grygar uvádí: "Zde je na místě připomenout, že zatímco astronomové uznávají na rozhraní BC/AD rok 0 jako "celý rok", v občanském počítání je číslo 0 pouhý okamžik, oddělující roky BC a AD. Aby vše bylo ještě zašmodrchanější, připadá toto občanské rozhraní na rok + 1,0 astronomického počítání. Následkem toho jsou občanské letopočty BC o jednotku menší (v absolutní hodnotě o jednotku větší) než interval astronomických letopočtů. ... Ze stejného důvodu končí astronomům 2. tisíciletí již 31. prosince 1999, kdežto občansky tisíciletí skončí teprve 31. prosince 2000.".
Jak je vidět, autor vůbec nechápe, co naprosto logicky způsobuje onen problém s výpočty do historie přes tzv. rozhraní v občanském počítání. Rovněž vůbec nechápe proč a co to Cassini udělal. Dokonce se mu povedl matematický nesmysl.
Astronomové nemohou na rozhraní uznávat celý rok. Rozhraní je rozhraní. (TEČKA.)
V občanském jakož i v astronomickém počítání je na rozhraní bezrozměrná 0 (nula).
V občanském jakož i v astronomickém počítání jsou vždy roky AD shodné. A taky tisíciletí končí ve stejný den.
Cassini vložil rok (celý rok s rozměrem 365 dnů) v astronomickém počítání před rozhraní ve směru BC a označil jej "nula". V astronomickém počítání tak stojí vedle sebe dvě nuly. Jedna je rozhraním a jedna má rozměr.

To je matematická krása, co? Nula s rozměrem. Nic o velikosti 365 dnů. To je síla, co?
Pan Cassini již tehdy určitě věděl, jaké jsou zmatky v hlavách lidí, a to i velmi učených. Určitě věděl, co to vložení přinese. Určitě velmi dlouho zvažoval, jak ten rok nazvat (O8). Sám nevím zda bych měl tu odvahu. Logicky je vhodné jej z důvodu zmatků, které dnes a denně vidíme, nazvat třeba slovně "vložený rok". Jenomže on ten rok vkládal z důvodu potřeby matematických operací a tam by ta slova překážela. Proto mám hlubokou úctu k jeho odvaze vložit "nic" (nulu) s rozměrem 365 dnů.
Možná měl více astronomům vysvětlovat, že jej tam nevkládá z důvodu, že by tam chyběl. Nebo z naprosto nesmyslného důvodu, že v 6. století "neznali nulu". On se nejspíše domníval, že tak triviální věc všichni astronomové snadno pochopí. Že by se hluboce mýlil?



Literatura:
L1) Charles Seife: Nula – Životopis jedné nebezpečné myšlenky
L2) Jan Tomsa: Počítání času (základy teorie kalendáře). Astronomický ústav AV ČR, KLP, 1995
L3) Eva Kotulová: Kalendář, aneb kniha o věčnosti času.Svoboda, Praha, 1978
L4) Beda Venerabilis (Beda Ctihodný): Církevní dějiny národa Anglů (tedy 60. roku v době před Vtělením Páně)
L5) Marie Bláhová: Historická chronologie – Libri, s.r.o., Praha, 2001.
L6) Semen Isakovič Selešnikov: Člověk a čas : dějiny kalendáře a chronologie, Praha, Práce, 1974
L7) Jiří Grygar: O vědě a víře, Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2001


Odkazy:
O1) Jak počítáme: Kardinalita versus ordinalita - Úryvek z knihy: Charles Seife: Nula – Životopis jedné nebezpečné myšlenky.
O2) Začíná na Nový rok další dekáda, nebo si musíme ještě rok počkat?
O3) Trampoty s počítáním letopočtu, aneb tento rok není v tomto roce
O4) Kdy začíná třetí tisíciletí?
O5) KDY ZAČÍNÁ NOVÉ MILÉNIUM?
O6) Kristus se narodil 7 let před Kristem
O7) Anno Domini - Wikipedia.
O8) Astronomical year numbering - Jacques Cassini nebyl první, kdo si uvědomil, že při nesmyslném sčítání hrušek s jablky lze nesmyslný výsledek částečně korigovat nesmyslným vložením celého roku.
O9) ISO 8601 - Kam to ten Cassini tu nulu vložil.
O10) Počátek tisíciletí rodí netušené problémy
O11) KALENDÁŘ FRANCOUZSKÉ REVOLUCE - Počátečním dnem kalendáře roku I (rok nula neexistoval) se stalo 22. září 1792.
O12) Zdislav Šíma - Kdy tedy doopravdy aneb několik astronomických úvah o konci tisíciletí str. 35
O13) Jindřich Šilhán - Kdy začíná třetí tisíciletí?
O14) Pavel Příhoda - Kdy končí 20. století?
O15) Způsoby datování
O16) Celá čísla na číselné ose - Každá osa musí mít označen počátek (nulu).
O17) Začíná další dekáda už příští měsíc, nebo až přespříští rok? Odborníci se neshodnou
O18) When Does the New Decade Begin: This Week, or a Year From Now?
O19) To je ale hloupé. To jako že ta číslovka označuje, který rok od počátku letopočtu je načatý? Já vždy měl za to, že to je kolik let už uplynulo.
O20) Začínáme se učit dějepis - Pro lepší představu sledu historických událostí budeme používat časovou přímku. Při práci s ní využijeme znalostí z matematiky o přímce a číselné ose.
O21) Stručná historie kalendáře - Zajímavý je také Francouzský revoluční kalendář, který jako rok jedna označuje rok Francouzské revoluce.
O22) Nechci prudit já, ale desetiletí končí rokem 2009 a nový začíná rokem 2010. Roky nejsou peníze, jak se nám někteří hlupáci snažili vštípit v roce 2000, a kdo chce aplikovat pěněžní (respektive množstevní systém reálných věcí) na počítání času je debil. vteřina začíná 00 a končí 59, hodina začíná 12:00 a končí 12:59, nový den začíná 00:00 a končí 23:59 a stejně desetiletí začíná 2000 a končí 2009, poněvadž je to deset let. V čase se nezačíná od jedničky, ale od nuly.
O23) Všechna čísla lze zobrazit na přímce jako body, jsou to obrazy čísel. S takto zobrazenými čísly se setkáváme v dějepise, kde číselná osa je časovou přímkou
O24) byl naměřen za 24 hodin (00:00 23:59 UTC)
O25) hodnoty jsou z posledních 24 hodin (00:00-23:59 UTC)
O26) Každý denní žebříček běží každý den, 00:00 ~ 23:59
O27) Každá herná miestnosť je dvadsaťštyri hodín v stave, kedy je možné vkladať tickety, počínajúc časom 00:00 a končiac 23:59 UTC.
O28) Závod začíná ve 12:00 UTC a končí ve 23:59 UTC. Trvá tedy pouze 12 hodin.
O29) během 24 hodin (00:00-23:59 UTC)
O30) Spojení s jednou a tou samou stanicí je dovoleno jen 1x jedním druhem provozu během 24 hodin (00:00-23:59 UTC)
O31) zadnych 24:00 hodin nikdy nebylo a nebude. Bud 23:59:59 nebo 00:00:00. Takze operace 24h denne je vlastne blbost.
O32) Kdy končí den? - Dotaz: Zabývám se programováním a jsem zapojen do konference kde řešíme různé problémy spojené s touto činností. Jádro sporu je v tom, kdy končí den. Všichni se shodujeme v tom, že den začíná v 00:00 Nemůžeme se však dohodnout, kdy den končí. Jedna skupina zastává názor, že den končí ve 24:00 a nový den začíná v 00:00 Druhá skupina tvrdí, že údaj 24:00 je nesmyslný a den končí 23:59:59.
O33) Jako den se označuje období 24 hodin mezi dvěma půlnocemi místního času, tzn. od 0.00 do 23.59. Takový den má právě 86 400 sekund.
O34) Je si třeba uvědomit, že každý den začíná označením 0:00:00 hod. a končí 23:59:59 hod. čas 24:00 hod oficialně neexistuje!!!!!!!!!!!!
O35) Kolik hodin má jeden den? Říká se, že den má 24 hodin, ale dle mého názoru to není pravda, jelikož čísla 24 nikdy nelze dosáhnout. Den končí ve 23:59:59 hodin a poté následuje 0:00:00 hodin, tudíž nikdy ne 24. -Ne. První minuta dne má šedesát sekund, 0:00:00 - 0:00:59. Ta 0:00:00 je ta zbývající sekunda.
O36) Letopočet - Wikipedie.
O37) Rok nula - Wikipedie.
O38) Jan Pouč - Podle Jana Pouče zemřel král Herodes roku 1 AD před Velikonocemi a Dionysius Exiguus určil rok narození Ježíše správně.
O39) Jan Pouč - NÁŠ LETOPOČET - JEŽÍŠ KRISTUS a KRÁL HERODES - Obhajoba našeho letopočtu a životních dat Ježíše Krista.